Ne o mně
O boji, životě, názorech, emocí, nemocí, bolesti, radosti, strasti, zlobě, mstě, ironii, šikaně, bláznech, blbcích,nevěře, pověře,
ale hlavně ne o mně.
Kam to dotáhnem
Když je bouře
Sám víš že když chci
Všechno dostanu
Na co si jen vzpomenu
Prachy mám
Tak proč ne?
Do ohně se hrabeme
Na popel tě spálíme
Ale žiju jednou
Tak po mě potopa
Žádná sklizeň
Jaký by to byl účel?
Stojím si za svým názorem
Tak to bude
Vracím se domu
Teď nerada
Byla to chyba
To přiznávám
Stojím u dveří
A počítám
Na stole piva
8 láhví
A vodka nedopitá
Tabatěrka a vedle kabelka
Ne moje
Čí to je?
Ptám se naprázdno
Pohled mi padne na dno
Na hrdlo láhve
Rtěnka čí je?
Ne moje
Ach bože
Taková potupa
Ponížení drahá
Cha chá!!
Už si vyléčená?
Jsem plná rozkoše
A srdce mi plesá
Směji se radostí
A ruka mi klesá
Pod tíhou štěstí
Kde se jen vzalo
Dá mi někdo pěstí
Když se to stalo?
Víc a víc cítím
Vůni rajského procítění
A stále hloub vím
Bude smutné probuzení
Jen v myšlenkách bloudím
Nad krajinou rozkoší
A až se probudím
Sen se mi rozmlží
Bylo to krásné
Doufat a snít
Skládejte básně
A budete chtít
Trochu té rozkoše
Jsi na všechno sám
Pláčeš - zatracený živote
Proč zrovna já
Proč mě si vybrali – krutě
Jsi smeták a odpad
Páchneš hnilobou
Vidíš takhle si dopad
Potýkat se se zlobou
Jsi zašlá vykopávka
Tak si do něj kopněte
Není lepší nadávka
Nikde jinde na světě
Nemůžeš se bránit
Ztratil si své vlastní já
Nikdo tě nebude chránit
Zmůžeš se jen na slabé zvolání
- proč zrovna já?
Brány jsou ti zavřené
Dech už sotva popadáš
Tak kopněte si pánové
Je to jenom Jidáš!
Jé padla hvězda
Tak né
Jé a druhá
Taky ne
Zkouška tvé bystrosti
Tak se přeci podívej
Nahoru ty tupče
Aha promiň chlapče
Tak ty jsi muž?
A od kdy?
Zase si jí neviděl
Teď tě neposlouchám
Viděl si jí?
Ne přání sem netahej
Že je ti hned hej?
No počkej
Až ti padne ta
Kouzelná zlatá z nebe na zem padající hvězda
Někdy nejsme smíření se svým životem
A říkáme si
Proč jsme jiní než ti ostatní?
Pohrála si s námi příroda?
Ta zlá matka?
Pohrál si s námi někdo?
Ten otec zlý?
Proč nejsme spokojení?
Stále se trápíme
Nechceme se podřizovat konvencím
Osudu se bojíme
Chceme bojovat
Za svá přesvědčení
Chceme se milovat
Taky z přesvědčení!
Milovat?
Je šílenství
Mám chuť
Žít jinak
Tak jak mi zobák narostl
Tak chci cítit
A tak chci si přát
Aby můj život
Byl tak akorát
Aby si na mě někdo vzpomněl
Třeba jen chviličku
Ten moment vteřiny
A byla to šťastná chvíle
Pro toho kdo bude
Myslet jen na mě
Je to pouhé skromné přání
Nebrat nic za to
A přece všechno
Můžu chtít od života víc?
Než jednu myšlenku
Chci cítit ten pocit
Tu malou vteřinku
Pak budu šťastná
Jako je ten
Kdo šťastný chce být
Vzpomeň si na člověka
Na malého tvorečka
Na miliontinu lidstva
Tak tak chci žít
Tak aby malá vzpomínka
Nikoho nedusila
Aby se štěstím usmíval
A rozdával dál lásku
Dokola
Brm brm
Čas mi utíká
Brm brm
Mami nariď budíka
Koukám se na čas
Jak rychle pádí
Zase je ďas
Srdce mě pálí
Necítím nohy
Mám zase záchvat
Rostou mi rohy
Má hlava chátrá
Au ta palčivá bolest
Tam někde v údolí
Na duši mám šelest
Nikdo mi nerozumí
Mámo mámo kde jsi?
Lidé se mi smějí
Že hledám něco kdesi
Kde to vůbec není
Proč mi nerozumí?
Kde to vlastně žiju?
Stojím na rozcestí
Pravdy nedobidu
Mé drahé dítě
Ty jsi normální
To jenom svět tě
Nikdy nepochopí
Mám strach
Zlobit se
Roztáhnout ruce na znak
A podívat se
Pravdě do očí
Protože někdy bolí
Ano pálí mě zloba
Ten démon černý
Který mě
Vyvede z míry
A v afektu
V tom krutém bodě
Řeknu do větru
O mé zlobě
Sama proti sobě?
Zlobím se
Řeknu chabě
Trápím se
Plavu ve vodě
Jako ryba
Chyba po chybě
Černá zloba
Jak rána jsou krušná
Když celou noc
Hlava lítá v oblacích
Tak jak chtěla moc
Jak rána jsou krušná
Když vracíme se
Domů kam patříme
Po celonoční debatě
Jak rána jsou krušná
Když cestou ptáci zpívají
My vláčně jdeme
A lidé o nás zakopávají
Hloupost je jako žena
Která nepřeje muži
Aby měl celý život
Klid a mír v duši
Stará se o něho
Hýčká ho taky
Myslí si že jí
Bude zobat z ruky
Marná to snaha
Marná to touha
Chce se změnit
Ale ouha
Není tak laxní
Jak někdy vypadá
Mávne jen rukou
Ať si mi nadává
Jedním uchem tam
Druhým ven
Víš co mi můžeš?
Už jsem unaven
Já vím ze život se s nikým nemazlí
Nemá žádné zábrany
Aby tě mohl pokořit
Všemi tvými kamarády
Pak je těžké zbavovat se pokory
A navzdory všemu
Bránit se konvencím
Potlačit důvěry
A vlastně co já vím
Nikdo se mě na nic neptal
Nemám právo přeci
Abych radila jim
Mapa stránek