DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
Poetiny 2005 - 2009

Poetiny 2005 - ......

23.3.2005 Praha

Střípky

 

 

S uhlíkem to nepřeháněj

se zdravím si nezahrávej

patrně je vidno

ze ti černá bělmo

nezbude pak z tebe líce

zavezou tě do mocnice

Z nemocic jsem vyléčena

mocnice je lepší cela!

 

Chacha.

 

Můj kolibříku zdatný

co ti je to platný

když nedovolí ti hrdost tvá      

říct ta slova kouzelná

co přivedou mé kroky k tobě

v tuto chvíli

v každé době

jednoduchá otázka

jednoduché zadání

není to tak těžké

není to žádné umění.

 

Ooo, domýšlivý muži

tak ty jdeš na mne tudy

zahraješ si na dudy?

 

To nejsou slova tvá     

z toho už jsem vyléčená           

však nezoufej guru

jednou vylezeš na tu horu

a spadneš...

neznámo kam.

18.5.2005 Praha

Sen

 

Zas mě navštívil sen

před sebou mám ten den

sestra mi vrazila do hlavy sekyrku

na rameni mi plakal bůh.

 

Nepočítám dny

nepočítám hodiny

bázlivý sen přepadne mě

ale kdy?

 

Hlava mě pálí

a v srdci bodá

velká černá dýka

běda...

20.5.2005 Praha

Zima

           

Zima v lese

nedala mi spát

prase rylo zběsile

pavián začal řvát.

 

Uctívání bohů

slizkých pavouků

skotačivých jarabáků

a chytrých medvědů.

 

Teplo v lese

nebylo a nebude.

 

7.7.2005 Praha

Odpustek

 

Na pranýři mrtvých stál

kdyby chtěl mohl vidět zlaté prase

znechucení lidé řvali opodál.

 

Biče svištěly vzduchem

nebohá oblaka prachu se zvedala

ale My už to nestihnem.

 

Vzal nám život

a My si nemůžeme bičem švihnout

tak alespoň ostatní

za Nás!

 

Třeba mu jednou odpustí

archanděl Gabriel a možná všichni svatí

Nás hrdost nepustí

Nejsme svaté!

 

16.3.2006

Nespasíš

 

Bílá tma a černý kříž

A ty mě nespasíš

Vůbec..víš?

A neptejte se stále proč

Je to hloupá otázka

Předem víš, že neznám odpověď

A Ty si přesto píšeš závěť

Ano, testament naposled

Jak vždy říkáš

Umřu Ti v náručí

A nikdo neurčí

Kdo je vinen

 

 

 

 

 

 

 

23.3.2005 Praha

Střípky

 

 

S uhlíkem to nepřeháněj

se zdravím si nezahrávej

patrně je vidno

ze ti černá bělmo

nezbude pak z tebe líce

zavezou tě do mocnice

Z nemocic jsem vyléčena

mocnice je lepší cela!

 

Chacha.

 

Můj kolibříku zdatný

co ti je to platný

když nedovolí ti hrdost tvá      

říct ta slova kouzelná

co přivedou mé kroky k tobě

v tuto chvíli

v každé době

jednoduchá otázka

jednoduché zadání

není to tak těžké

není to žádné umění.

 

Ooo, domýšlivý muži

tak ty jdeš na mne tudy

zahraješ si na dudy?

 

To nejsou slova tvá     

z toho už jsem vyléčená           

však nezoufej guru

jednou vylezeš na tu horu

a spadneš...

neznámo kam.

 

Tvorba webových stránek na WebSnadno.cz  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek